My diary

19. february 2013 at 14:00 | Łilly |  My Diar

miluju tu animaci ↑

Hello everyone,
já se moc omlouvám, že sem nic moc podstatného nepřidávám. Ale já vůbec nevím co mám přidávat a ani teď nemám nějak náladu.
Poslední dobou toho je zase na mě moc. Není to školou [tam nechodím už], ale prostě to všechno kolem je na mě moc. Za chvíli mám narozeniny. Za chvíli je tady březen, v květnu jedu na koncert One Direction. Jsem ráda, že jsem sehnala lístky, ale štve jenom to, že jsem daleko od pódia, ale asi je teď pro mě hlavní, že je uvidím na živo a uslyším na živo. Až je uvidím, i když z dálky, ale až je uvidím, tak se tam normálně složím a budu brečet. Ještě, že moje kamarádka, která tam se mnou jede, umí první pomoc.
Taky mám depku. Někdo má záchvat smíchu, tak já mám záchvat breku. Tomu se říká už hysterie, ne? No to je jedno. Nedávno jsem zjístila, že mám psychickou poruchu. Mám neurastenii [Projevuje se neustálou unaveností (= syndrom únavy), bolestí hlavy, podrážděností. Neurastenika všechno vyrušuje, nesnáší určité zvuky, hluk, prudké světlo, citlivě a nepříjemně vnímá změny teploty, odmítá řešit běžné problémy s tím, že ho to vyčerpává.] A pak jsem si taky našla pár fobii:
  • akrofobie - strach z výšek
  • nyktofobie - strach ze tmy
  • arachnofobie - strach z pavouků
  • keraunofobie - strach z bouřek, blesků [tu mám jenom v noci a když jsem sama, a zvláštní je, že někdy se dívám na ty blesky]
  • gefyrofobie - strach z mostů
  • ofidiofobie - strach z hadů

Když jsem o tom řekla mamce, tak mi řekla "Dítě co ty proboha ještě máš? Nechceš jít k psychologovi nebo psychiatrovi?" a já na to "Mami tohle už říkám docela dlouho, že tam potřebuju zajít" a mamka "Tak proč ses ještě neobjednala" a já "Protože to zatím zvládám" , mamka "Ale aspoň by ses vykecala" a já "Vykecám se kámošce a zadarmo." Já vím, tohle vás asi moc nezajímá co. Já vím. Ale někam jsem to musela napsat, stejně si to nikdo nepřečte a když jo, tak nenechá komentář. Takže je to v podstatě úplně jedno.
To je jenom kousek té mé deprese. Hlavní depresi mám z toho, že nemám přítelé a ani jsem nikdy neměla. Všichni okolo mě už měli nebo mají a já pořád nic. Někdy i vidím horší holky než jsem já a mají přítelé. Vždycky si řeknu "Co ony mají a já to nemám. Proč ony mají přítelé a já nemám." Jo, tak tohle mi běží hlavou už hodně dlouho, ale pořád mi na to nikdo nedokázal odpověď. Pořád mi říkají, že to tak nesmím brát. Určitě na mě někdo někde čeká. Jo jasně, jenže kde? Mamka mi řekla, že možná někoho poznám na vysoké. Prdlajs, nikoho jsem tam nepotkala. V tomhle městě, kde bydlím a blízkém okolí prostě nikoho nenajdu. Tady jsou samí paka, kteří chtějí jenom to jedno. A když už se mi líbí nějaký kluk, který je v pohodě, tak buď je zadaný, nebo je gay, nebo je moc daleko a nebo to nejhorší co může existovat, že je SLAVNÝ !! Už hodněkrát se mi stalo, že jsem se zamilovala do slavné osobnosti, ale vždycky mě to přešlo, protože to platonická láska. Ale před rokem jsem se zamilovala do Nialla Horana, ano do toho Nialla z One Direction. Není to platonická láska. Ze začátku jsem si to myslela, ale tahle zamilovanost už trvá skoro ROK !! A navíc já ho nevnímám jako toho Nialla z One Direction, ale já ho vnímám a chci ho poznat jako toho Nialla z Mullingaru. Jsem trapná a divná? Tak ať. Řeknete mi, že je to jenom platonická láska a nikdy ho nepoznám a nikdy s ním nebudu? Tak vám řeknu, že to není platonická láska a nikdy mě nepřejde. To, že ho nikdy asi nepoznám a nikdy s ním nebudu, to vím taky. Ale ve snu si to myslet můžu, ne? Já vím, že tohle říká skoro každá fanynka, že ho doopravdy miluje a tak. Ale která může říct, že kvůli němu skoro každý večer brečí. Která může říct, že do Londýna se nechce přestěhovat kvůli němu, ale kvůli tomu, že to město nehorázně moc miluje a chce tam být.


Ho prostě nejde nemilovat. On je tak úžasný, perfektní, milý, přátelský, má úžasný hlas, miluju jeho smích [když se směje, musím taky, protože je to nakažlivé]. On je prostě dokonalý. ON JE MŮJ KLUK SNŮ. On má prostě všechno co já na klucích hledám. Nemyslí a nejde mu jenom o to jedno. No nevím jestli je panic nebo ne, ale kdyby ne, tak mu nejde jenom o to jedno. Kdyby jo, tak by flirtoval s každou holkou, ale on ne. On čeká na tu svoji princeznu a já vím, že to nebudu já. I když co jsem tak četla, co on hledá na holkách [nevím jestli je to pravda, ale já tomu docela věřím], tak to většinou mám. Ale já mu přeji jenom to nejlepší, a ať si najde to pravé děvče, které bude neskutečně moc milovat a ona jeho. Jenom doufám, že ta holka bude v pohodě jako El, Perrie a Dani. A že se nebude chtít jenom zviditelnit, a pak mu ublíží. Bych ji asi zabila a to doslova. Nesnáším ty lidi, kteří urážejí 1D, ale hlavně Nialla. Jak tomuhle roztomilému Irovi můžete říct, že neumí zpívat, že není hezký, že nepatří do skupiny. Víte jak moc to bolí? Zkuste si to někdy tu situaci otočit. Než něco řeknete, zkuste si představit jak to někdo říká vám. Jak vám, asi bylo, kdyby vám tohle někdo řekl? Hm.. byli by jste smutní a v depresi co? A si myslíte, že to Nialla nemrzí nebo, že není smutný, že ho to nebolí nebo, že nebrečí, když mu to všechno řeknete? Nebo když ho neobejmete nebo se s ním nechcete vyfotit, ale s ostatníma jo? A to si říkáte DIRECTIONERS? Jenže bohužel slovo 'DIRECTIONER' znamená, že máte rádi všechny a ne jenom některé. Já mám ráda všechny, ale miluju Nialla -> to není hřích. Každý má svého oblíbence, ne?


Říkáte, že nic nedokázali a že jsou sobečtí? Ha, tak se podívejte na to video ↑. Já když ho vidím, tak brečím. Kdybyli sobečtí, tak myslíte, že by jeli do Ghany a mluvili by s těma lidma? Nebo by naspívali cover 'One Way Or Another' od Blondi pro Red Nose Day? A všechny peníze, které na tom vyberou půjdou na děti, které to potřebuji ve Velké Británii a v Africe? Já si myslím, že ne. Oni vůbec nejsou sobečtí. A dokázali toho hodně. Řekněte mi kdo za 2 roky vyhrál Brit 2012, 3x VMA a plno dalších cen? Komu se podařilo za neclou minutu vyprodat Madison Square Garden? Komu se podařilo vyprodat celé turné za 2dny? [to nevím jistě, ale vím, že to bylo za krátkou dobu]. Nikomu. Ani Justinu Bieberovi. Jsou to prostě kluci, kteři šli za svým snem a teď ho žijou. To je špatně, když si někdo jde za svým snem a splní si ho? Každý má sen a chce si ho splnit. Tak proč na ně nadávate? To, že se ti nelíbí jejich písničky? No tak je neposlouchej, ale nepiš jim nenávistné twitty a zprávy. Já taky plno slavných lidí nemusím a píšu jim nějaké nenávistné zprávy? NE. Protože to není správné, protože si umím tu situaci otočit. Kolik je takových lidi, kteří to umí taky? Hm.. málo. Víte říká se, že kdo šikanuje, je sám šikanován. A většinou je to pravda.
Já jsem nebyla naštěstí šikanováná, ale někdy jsem slyšela na sebe blbé přezdívky a tak. A proto jsem se rozhodla s tím něco udělat. Chci být prostě sociální pracovnice a starat se o děti, které jsou šikanové nebo nějak týrané ne jenom ve škole, ale i doma. A taky bych chtěla pomáhat ženám, které jsou taky týrané doma. Prostě tohle všechno. To je můj sen a jdu si za ním. Chci bydlet v Londýně, chci tam žít a pracovat. Jdu si za tím. Snažím si vylepšit angličtinu. Dělám úplně všechno, abych si svůj sen splnila. Je to špatné? Ne. Tak prosím nehajtujte One Direction, Justina Biebera, Selenu Gomez, Demi Lovato, Miley Cyrus a plno dalších.


To je můj nejdelší článek. Ale někam jsem se musela vypsat. Stejně to asi nikdo nebude číst.
Víte uvažovala jsem a přemýšlela. A přišla jsem na to, že tenhle blog se asi nedožije 5 narozenin. Protože je má v říjnu a to budu asi chodit do školy. A budu nejspíš chodit na svůj obor, na který jsem tak moc chtěla. Takže se pořád budu učit a tak mi nezbyde na blog čas. Ale zatím je to daleko. Ale jenom chci, abyste s tím když tak počítali. Všichni víme, že bych tu nebyla na dosmrti. Každý jednou odejde. A pak budu dospělá, a co já bych jako dospělá dělala s blogem. Když budu mít práci, možná děti a tak. Budu ráda, když příjdu po práci domů a na chvíli si odpočinu. Vidím to na svoji mamce. Víte chci do 30 mít aspoň jedno dítě. Doufám, že se mi to splní. Ale s takovou, že mě nikdo nechce a jen tak brzo si asi nikoho nanejdu, tak to bude asi adoptované dítě. Ale budu ho mít ráda a budu se o něho starat, jako by to bylo moje vlastní.


Tu písničku miluju. A v té piano verzi je dokonalá. Pořád ji musím poslouchat. Oni jsou úžasní. Já doufám, že jednou je potkám a řeknu jim, jak moc je mám ráda. Jak moc mi změnili život. Jak moc jim děkuju, že sebrali odvahu a do toho x-factoru šli. Jak moc děkuju Simonovi, Nicole a Louisovi, že je dali dohromady. Jak moc děkuju Simonovi, že i když nevyhráli, tak jim nabídl smlouvu [kterou letos prodloužili na 3 roky, takže 3 desky]. Nebýt nich, tak nepoznám tolik úžasných lidí, které si nesmírně vážím a mám moc ráda. Nebýt nich, tak nepoznám ty pravé přátelé.

THE END !!

[článek ↑]

Love, Łilly
Btw.: Kdo to dočetl až sem, tak jste dobří. Omlouvám se, ale já se potřebovala vypsat. A jestli tam jsou chyby, tak se taky omlouvám, ale nechce se mi to číst teď znovu. Mám jinou práci. Jestli někdo zanechá komentář, tak budu vděčná a toho dotyčného budu milovat, že si to přečetl.


 

1 person judged this article.

Comments

1 Hanča Hanča | Web | 19. february 2013 at 16:38 | React

Ty pojede na jejich koncert? Je jedno, jak daleko od podia budeš, i tak to bude stát za to, to věř. Pak ještě třeba autogramidáda a římé setkání s nimi. :) Tolik ti závidím.
Takovou fobii jsem vůbec neznala. Ale nebo, nemusí to být navždycky. Jednou to třeba samo odezní a bude líp. Stačí jen pozitivně myslet a nenechat si tím všechno zkazit, sebehořčejší to je. :)

2 Hanča Hanča | Web | 20. february 2013 at 16:03 | React

An, přečetla jsem si to, jelikož je to moc zajímavý a hezky napsaný článek. :)
pavouci - toho se zbavit nedá! To je vyjímka. :D
Ale věř, že bude líp, a ono se to nějak vyvrbí. :)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Reklama